Kdo umí naladit kytaru podle sluchu, ten to zná.

Pane autore, asi Vás zmýlil pohled na obrazovky spektrálního analyzátoru. Tam opravdu VYPADÁ, že kolem základní frekvence sinusového signálu ještě něco je. To je ovšem způsobeno použitou metodou Fourierovy transformace, a to zejména zvoleným okénkem (např. Hanningovým). Když se okénko přesně netrefí do zkoumané frekvence, přidá se ke zkoumanému vzorku ještě kousek následující vlny. A to způsobí, že se ještě něco jiného objeví. U trvalého signálu může být okénko dost široké. takž výsledek je méně zatížen chybou. Viz:

http://www.cdm.cas.cz/publications/hora/ph_vm1995a.pdf

https://is.muni.cz/www/98951/41610771/43823411/43823458/Analyza_a_modelo/56398120/SaS_VJ6.pdf

Samozřejmě vedlejší frekvence se objeví, je-li sinusový signál amplitudově či frekvenčně modulován. A nesinusové průběhy mají přirozeně řadu harmonických frekvencí.

viz http://www.isibrno.cz/~joe/elektronika/elektronika_9.pdf

kde na straně 7 je tabulka se spektry různých signálů.

Jeden tón v konkrétním ladění má jen jednu frekvenci. Ostatní frekvence ve spektru jsou dány:

- Přesností, z níž zdroj tónu kmitá. Nepřesný zdroj má základní frekvenci "rozmazanou" tím, že každý kmit trvá trochu jinak dlouho)

- Dalšími harmonickými, jejichž složení dodává tónu "barvu". Těchto harmonických může být opravdu hodně.

Čistá sinusovka nemá žádné další harmonické. Matete čtenáře.